Rom 9 | CzeCSP | STEP | Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a ⌈dosvědčuje mi to ⌉ mé svědomí v Duchu Svatém,

Romans 9

Boží svrchované vyvolení Izraele

1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, ^{▼▼2K 11,31; Ga 1,20; 1Tm 2,7} a ⌈dosvědčuje mi to⌉ ^{▼▼n.: spolu se mnou svědčí} mé svědomí ^{▼▼2,15; Sk 23,1!} v Duchu Svatém, 2 že mám veliký zármutek ^{▼▼Jr 9,1} a neustálou bolest ^{▼▼Pl 1,12; L 19,41n} ve svém srdci. 3 ⌈Přál bych si⌉, ^{▼▼ř.: Přál jsem si / Modlil jsem se} abych já sám byl ⌈zavržen od Krista⌉ ^{▼▼n.: proklet Kristem; Ga 1,8n; Ex 32,32} místo svých bratrů, ^▼▼11,14 svých příbuzných ^{▼▼n.: soukmenovců} podle těla. ^▼▼1,3 4 Jsou to Izraelci, ^{▼▼Dt 7,6} jim patří synovství, ^{▼▼Ex 4,22} sláva ^{▼▼Ex 40,34} i smlouvy, ^{▼▼var.: smlouva; Gn 17,2; Dt 9,25; Sk 3,25; Ef 2,12} jim byl dán Zákon, ^{▼▼Dt 4,13; Ž 147,19} služba ^{▼▼12,1; He 9,1} a ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}zaslíbení, ^{▼▼Sk 2,39; 13,32} 5 jejich jsou otcové ^{▼▼11,28; Sk 3,13} a z nich podle těla pochází Mesiáš, ^{▼▼ř.: Kristus} který je nade vším, Bůh ^▼▼J 1,1 požehnaný na věky. Amen. ^▼▼1,25!

6 Ne že by Boží slovo selhalo. ^{▼▼Nu 23,19} Neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael, ^{▼▼n : Izraelci; (srv. Neh 11,3; Oz 8,2; J 1,47)} 7 ani ne proto, že jsou potomstvem ^{▼▼ř.: semenem /-o} Abrahamovým, ^{▼▼Ž 105,6; J 8,33} jsou všichni jeho dětmi, nýbrž 'v Izákovi bude tobě povoláno ^{▼▼He 11,18} símě.' ^{▼▼//Gn 21,12} 8 To jest: Božími dětmi nejsou děti těla, nýbrž za potomky ^{▼▼ř.: semenem /-o} se považují ^▼▼4,4 děti zaslíbení. ^{▼▼Ga 3,29; 4,18} 9 Zaslíbení, kterým bylo toto slovo: 'V tomto čase přijdu, a Sára bude mít syna.' ^{▼▼//Gn 18,10.14} 10 A nejen to, ^▼▼5,3 ale také Rebeka z jednoho muže otěhotněla, totiž z našeho otce Izáka; 11 ještě se jí synové nenarodili a neučinili nic dobrého ani zlého, aby však zůstalo potvrzeno Boží předsevzetí, ^▼▼8,28 které je podle vyvolení, 12 ne ze skutků, nýbrž z toho, kdo povolává, bylo jí řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. ^{▼▼//Gn 25,23} 13 Jak je napsáno: 'Jákoba jsem miloval, ale Ezaua jsem nenáviděl.' ^{▼▼//Mal 1,2n}

14 Co tedy řekneme? ^▼▼3,5! Není u Boha nespravedlnost? ^{▼▼3,5; 2Pa 19,7} Naprosto ne! ^▼▼3,4! 15 Mojžíšovi říká: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, ^{▼▼n.: smilovávám} a slituji se, nad kým se slituji. ^{▼▼n.: slitovávám}' ^{▼▼//Ex 33,19} 16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. 17 Písmo praví faraonovi: 'Právě proto jsem tě vzbudil, ^{▼▼h.: upevnil / dal povstat; LXX: zachoval} abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.' ^{▼▼//Ex 9,16} 18 A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje. ^{▼▼11,7; Ex 7,3}

Boží hněv i milosrdenství

Řekneš ^{▼▼11,19; 1K 15,35} mi tedy: 'Proč ^▼▼3,7 si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?' ^{▼▼2Pa 20,6; Da 4,35} 20 Člověče, ^▼▼2,1 kdo vlastně jsi, že odmlouváš ^{▼▼Jb 33,13} Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: ^{▼▼Iz 29,16} 'Proč jsi mě udělal takto?' ^{▼▼Př 16,4} 21 Což nemá hrnčíř ^{▼▼Iz 64,7; Jr 18,16} ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ^{▼▼Jr 22,28; Oz 8,8; Sk 9,15; 2Tm 2,20} ke cti a druhou k hanbě? 22 Což nechtěl Bůh ukázat svůj hněv ^▼▼1,18!a uvést ve známost svou moc, a proto s velikou trpělivostí ^▼▼2,4 snášel nádoby hněvu připravené k záhubě? ^{▼▼1Pt 2,8} 23 A také proto, aby oznámil bohatství své slávy ^{▼▼Ef 3,16} na nádobách milosrdenství, které předem připravil ^{▼▼Ef 2,10†} k slávě, 24 totiž na nás, které také povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů? ^{▼▼ř.: národů} 25 Jak praví u Ozeáše: 'Lid, který není můj, nazvu svým lidem, a tu, která nebyla milována, nazvu milovanou,' ^{▼▼//Oz 2,23} 26 'a stane se, že na místě, kde jim bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni ^{▼▼n.: povoláni za} syny Boha živého.' ^{▼▼//Oz 1,10} 27 Izaiáš však volá nad Izraelem: 'Kdyby bylo ^{▼▼ř.: byl počet} synů Izraele jako písku v moři, jen ostatek ^▼▼11,5 bude zachráněn, 28 neboť úplně a rychle vykoná Pán své slovo na zemi.' ^{▼▼//Iz 10,22n} 29 A jak to Izaiáš předpověděl: 'Kdyby nám Pán Sabaoth ^{▼▼h.: Zástupů; Jk 5,4} nezanechal símě, byli bychom jako Sodoma, Gomoře bychom byli podobni.' ^{▼▼//Iz 1,9}

Ze skutků Zákona není spravedlnost

Co tedy řekneme? ^▼▼v. 14 To, že pohané, ^{▼▼ř: národy} kteří neusilovali ^{▼▼1K 14,1p} o spravedlnost, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti, která je z víry; ^{▼▼1,17; 3,22} 31 Izrael však, ačkoli usiloval ^{▼▼11,7; Iz 51,1} o zákon spravedlnosti, k cíli Zákona ^{▼▼Ga 5,4} nedospěl. 32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž jakoby ze skutků [Zákona]. Narazili na kámen úrazu, ^{▼▼Mt 16,23!; 1Pt 2,8} 33 jak je napsáno: 'Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, a [každý,] kdo v něho věří, nebude zahanben.' ^{▼▼//Iz 8,14; 28,16}